Fakta o betaglukanech s profesorem Václavem Větvičkou

Profesor Václav Větvička zasvětil celý život studiu přírodních imunomodulátorů, tedy látek, které mají schopnost ovlivňovat naše zdraví. Zářnou hvězdou mezi nimi je takzvaný betaglukan, jemuž naše farmaceutická divize SENIMED zasvětila vlastní řadu výrobků. Seznamte se s ním skrze několik důležitých faktů pocházejících přímo od pana profesora.

Co je to betaglukan a čím je prospěšný?

Zjednodušeně řečeno je to polymer glukózy, který je podle zdroje a způsobu izolace různě větvený a dlouhý. Chemikům asi z tohoto zjednodušení vstávají vlasy hrůzou, ale jako základní informace to jistě postačí. Důležitější je samozřejmě ta prospěšnost. Betaglukany mají především schopnost stimulovat imunitní systém, takže výrazně přispívají ke schopnosti bránit řadě chorob, od infekcí přes únavový syndrom až třeba po alergie. 

Můžeme betaglukan přijímat i ze stravy?

Tak jednoduché to bohužel není. Betaglukany slouží (mimo jiné) v buněčných stěnách pro zesílení jejich pevnosti, takže jsou tam silně ukotveny. Pro jednoduchost si to můžeme představit jako dráty v železobetonu. Izolace betaglukanu je poměrně složitý proces, vyžaduje agresivní sloučeniny a vyšší teploty, což v našem trávicím traktu samozřejmě nefunguje. Je to škoda, protože jinak by český národ s jeho láskou k houbovým pokrmům, chlebu a pivu byl asi jedním z nejzdravějších národů světa. 

Z čeho se betaglukan získává a upřednostňujete nějaký zdroj a proč?

Zdrojů je celá řada, ty nejběžnější jsou pivovarské či pekařské kvasinky Saccharomyces cerevisiae, ale je možné je izolovat i z hub, mořských řas nebo bakterií. Výběr zdroje je do značné míry dán historií a oblastí, protože se začal využívat ten zdroj, který byl v daném místě nejlevnější a zároveň i nejdostupnější. Proto západní civilizace začala využívat dostupné kvasinky, zatímco východní civilizace, které využívaly houby v tradiční lidové medicíně, sáhly po houbách. Na základě mých zkušeností a také podle publikovaných výsledků ve vědecké literatuře upřednostňuji betaglukany izolované z kvasnic. Jejich účinnost je vyšší, firmy je mohou izolovat v mnohem větších dávkách, neboť kvasinky jsou dostupné opravdu ve velkém, a hlavně jednotlivé vyrobené šarže jsou větší a vzájemně podobnější. Navíc houbové betaglukany často trpí tím, že s izolací je bohužel spojen i houbový zápach, což u čistších betaglukanů může některým lidem vadit.

Na českém trhu je velké množství přípravků s betaglukany. Co by měl splňovat kvalitní a účinný betaglukan? 

Máte pravdu, na první pohled je výběr skutečně velký. Řada prodejců ale využívá betaglukan pocházející od stejného výrobce, ono firem vyrábějících betaglukany ve velkém není zase tolik, takže pod různými jmény a s různou cenou často dostaneme totéž. Kupujícím se rozhodně vyplatí udělat si nejdříve takový malý domácí úkol a teprve potom něco koupit. Řada prodávajících totiž bombasticky slibuje doslova modré z nebe, a to betaglukan opravdu splnit nemůže. Existuje pár základních věcí, na které si musíme dát pozor. Původ betaglukanu jsem již zmínil, kvasničné betaglukany jsou prostě lepší. Důležitá je čistota, neměli bychom kupovat betaglukan s nižší čistotou, než je 80 procent. Důvod je jednoduchý – nečisté betaglukany jsou obaleny lipidy či proteiny, takže je buněčné receptory nemohou rozeznat a my jsme vlastně vyhodili peníze z okna. No a třetí důvod je testování – výrobce by měl nabídnou k nahlédnutí nejen certifikát kvality, ale také výsledky nějakého biologického testování jejich účinku. A to přímo vlastního betaglukanu, protože se najdou i společnosti, které sice udávají řadu publikací, ale ty ve skutečnosti používaly úplně jiné betaglukany.

Mnozí víme, že betaglukan pomáhá při virózách, ale působí také u bakteriálních onemocnění?

Samozřejmě. Výzkum biologických účinků betaglukanů vlastně na bakteriálních infekcích začínal a během několika desetiletí se podařilo prokázat, že betaglukany pomáhají u všech typů bakteriálních infekcí, včetně antraxu. Vedle samotného posílení imunitního systému se v podobných problémech betaglukany uplatní i zvýšením účinku antibiotik. U virových onemocnění toho víme o něco méně, protože přeci jenom je virových modelů u zvířat míň, nežli je tomu u bakteriálních infekcí. Ale i z toho omezenějšího množství informací víme, že betaglukany pomáhají třeba při chřipkové infekci.

V jakém množství betaglukan užívat a jak dlouho?

To záleží především na tom, co chceme dosáhnout. Pokud se jedná o „pouhé“ zvýšení aktivity imunitního systému, tak nám bude stačit tak 100 až 200 mg betaglukanu denně. Pokud se ale jedná spíše o jiné případy, třeba lidé s vysokým stresem nebo výdajem energie, v případě epidemií nebo třeba v případě onkologického onemocnění, je lepší nasadit vyšší dávky. U opakovaných infekcí tak 500 mg denně, u onkologických nemocí klidně 1 až 2 gramy. Já sám si zvyšuji dávku betaglukanu tak týden před odjezdem na dovolenou.  Délka používání betaglukanu není nijak omezena, ale samozřejmě takto vysoké dávky jsou po odeznění potíží zbytečné a je možné vrátit se zpátky k dávkám nižším. Osobně bych ale doporučoval betaglukan brát pravidelně a nehrát si na nějaký suchý únor. Imunitní systém totiž potřebujeme v optimální úrovni neustále a pokud betaglukan vysadíme, za pár dnů jsme na tom stejně, jako jsme byli na začátku.

Po jak dlouhé době užívání můžeme pozorovat změny, měli bychom betaglukan brát preventivně?

Tohle bude do značné míry záviset na tom, proč betaglukan vlastně budeme brát. V případě prevence, což je vlastně nejdůležitější a zároveň i nejběžnější způsob, je pochopitelně složité říci, že jsem infekci neprodělal, protože jsem betaglukan bral. Jde spíše o to, že případná infekce bude mít mnohem mírnější účinky nebo že bude chemoterapie mít výrazně menší vedlejší účinky. Samozřejmě pokud již onemocníme třeba chřipkou a druhý den se rozhodneme sáhnout po betaglukanu, už bude pozdě, protože nástup účinku přece jenom pár dnů trvá.

Je užívání betaglukanu vhodné pro všechny? Má nějaké nežádoucí účinky?

Betaglukan žádné nežádoucí účinky nemá, na přednáškách někdy v nadsázce říkám, že betaglukanem lze ublížit pouze v případě, že bych ho nasypal do punčochy a někoho s ní praštil po hlavě. To ale neznamená, že je vhodný úplně pro každého. Již ze samé podstaty účinku betaglukanu, tj. posílení imunitního systému, je jasné, že betaglukan nebude vhodný pro pacienty po nějaké transplantaci. Tam totiž platí, že tito pacienti většinou berou medikamenty snižující aktivitu imunitního systému, aby nedošlo k nežádoucímu odhojení transplantované tkáně nebo orgánu. No a pochopitelně nebude vhodné na jedné straně imunitní systém inhibovat a na druhé straně ho betaglukanem posilovat. 

Poněkud sporné je nasazení betaglukanu u lidí trpících autoimunitními chorobami. Tady je vhodné dodržovat maximální opatrnost, protože o případných účincích betaglukanu toho v této oblasti víme velice málo. A třetím případem jsou těhotné ženy – tam sice nemáme ani žádné studie, ani teoretické důvody, které by braní betaglukanu bránily, ale v každém případě budeme radši opatrní.

Je betaglukan hojně užíván i v zahraničí?

Betaglukany jsou běžně užívány prakticky v každé civilizované zemi. Ve velké většině z nich jako potravní doplněk, v Japonsku je betaglukan schválen jako oficiální lék již od roku 1983.

Proč ve vyspělých státech Evropy a Ameriky není betaglukan ještě schválen jako lék a v Japonsku již léta ano?

Důvodů bude hned několik. Tím hlavním je rozdíl mezi západní a východní medicínou, zejména v minulých letech. Zatímco Japonci si všimli pozitivních účinků betaglukanu a usoudili, že stojí za to jej používat i ve chvíli, kdy o mechanizmu účinku není všechno známé, západní medicína trvala a trvá na tom, že pro schválení nového léku musíme vědět mnohem víc. Dalším důvodem bude i malý zájem velkých farmaceutických firem, protože betaglukan je relativně levným produktem, takže potenciální zisky budou nepochybně menší, nežli u nových léků za statisíce korun. Skutečnost, že betaglukany jsou přírodní materiál, a tedy obtížněji patentovatelný, tomu také nepomáhá.

Mohou betaglukan užívat i malé děti a pokud ano od kolika let?

Mohou, betaglukan je bezpečný produkt. Pediatři doporučují používat betaglukan od jednoho roku věku, samozřejmě v patřičně nižší dávce nežli je tomu u dospělých. U takto malých dětí mluvíme nejčastěji o 10 mg. I tady bych doporučil sáhnout spíše po kvasničných betaglukanech, protože odpadnou případné potíže s houbovou chutí i vůní. Forma sirupu pak bude jistě vhodnou volbou.

Mohou betaglukan užívat i naši domácí mazlíčci? 

Samozřejmě. Vždyť betaglukany byly zpočátku testovány a vyvíjeny výhradně na zvířecích modelech, teprve mnohem později došlo i k použití u lidí a ke klasickým klinickým zkouškám. Navíc studií účinku betaglukanu u zvířat v posledním desetiletí začalo prudce přibývat – na jedné straně se jedná o studie domácích mazlíčků, především psů, na druhé straně potom o studie u hospodářských zvířat, zejména ryb, kuřat a prasat. U psů byly vedle samotného posílení imunity nalezeny pozitivní účinky po operacích, při kožních problémech a při cukrovce a obezitě. U ryb je v akvakultuře používán již po desetiletí a troufnu si říci, že pokud si někdo dá k večeři lososa z norských nebo skotských sádek, bude se jednat o rybu krmenou mimo jiné i betaglukanem. V podstatě můžeme říci, že neexistuje žádný živočišný druh, u kterého by betaglukan nefungoval.

Existují studie, které potvrzují účinnost betaglukanu? 

Samozřejmě, v databázích vědeckých studií najdeme desítky tisíc recenzovaných publikací, potvrzující biologické účinky betaglukanů. Zajímavé jsou i srovnávací studie, které porovnávají, jak na tom některé komerční betaglukany vlastně jsou. Můžeme s klidem říci, že studií o betaglukanu je víc nežli studií o všech ostatních potravinových doplňcích dohromady.

Jaké jsou zkušenosti s betaglukanem v onkologii?

Betaglukany se samozřejmě uplatňují také v onkologii. Ostatně právě pro toto použití jsou v Japonsku schváleny jako lék, většinou u pevných nádorů jako je rakovina prsu, plic, žaludku, střev nebo prostaty, ale v poslední době se testují i u leukémií. Účinků je hned několik, betaglukan totiž funguje na několika úrovních. Na jedné straně je to již několikrát vzpomínané posílení imunitního systému, což je u pacientů s onkologickým onemocněním obzvláště důležité, protože jejich imunitní systém je bojem s rakovinou vyčerpán. Betaglukany dále aktivují řadu buněk imunitního systému k přímému a cílenému zabíjení nádorových buněk, a v neposlední míře zvyšují proliferaci kmenových buněk v kostní dřeni, takže snižují negativní účinky chemoterapie a ozařování. Účinky betaglukanů jsou tedy mnohočetné a rozhodně se vyplatí v případě nějakého onkologického onemocnění po betaglukanu sáhnout.

Mohou betaglukan užívat i pacienti při chemoterapií?

Jistě. Betaglukany byly v minulosti testovány v řadě zemí, od Sovětského svazu přes Kanadu až po tehdejší Československo pro potenciální využití v případě atomové války. Tyto vojenské výzkumy probíhaly v utajení a teprve o řadu desetiletí později se přišlo na to, že by se výsledky daly použít v onkologické léčbě. Jde o to, že chemoterapie významně poškozuje kostní dřeň, takže z kosti se stane téměř dutá trubička. Pacienti mají těžce poškozený imunitní systém, málo krvinek a lymfocytů. Vedle rizika chorob stoupá i riziko toho, že se další dávky chemoterapie musí odložit. Betaglukan účinkuje přímo na kmenové buňky v kostní dřeni, zvyšuje jejich proliferaci a pomáhá tak vrátit počet buněk ve slezině i thymu na normální úroveň mnohem rychleji.

Jaký má vliv betaglukan u ozařovaných pacientů?

U ozařovaných pacientů platí prakticky totéž, co jsme si řekli před chvilkou. V mnoha ohledech pracuje chemoterapie i ozařování podobným způsobem. Obě formy léčby jsou totiž založeny na stejném principu – přednostně zabíjet rychle se dělící buňky, což jsou především buňky rakovinné. Jedná se do určité míry o závod, jestli zabijeme dříve rakovinu než pacienta. A betaglukan umožní pacientům přežívat léčbu s menšími negativními vedlejšími účinky, což léčbu v řadě případů urychlí.

Jaká je budoucnost betaglukanu? Může betaglukan ještě něčím překvapit?

Podívejte, já na betaglukanu pracuji více než 30 let. Během té doby jsem měl mnohokrát pocit, že už bude stačit vyřešit jen tuhle poslední otázku a bude hotovo, prostě že už mne nemá co překvapit. A pokaždé jsem se hluboce mýlil. Takže betaglukan mne, ale i ostatní experty, nepřestává překvapovat. V poslední době se objevují tři nové, zároveň ale zcela zásadní oblasti. V té první je účast betaglukanu v tzv. trénované imunitě. To v praxi znamená, že by i nespecifická imunita mohla mít paměť. A protože betaglukany jsou rozeznávány podobně jako některé infekční agens, může to znamenat, že nasazení betaglukanu přímo zvýší imunitní odpověď proti nějaké infekci, se kterou se tělo setká třeba za rok.  Druhou oblastí jsou vakcíny, kde se betaglukany začínají používat nejen jako doplněk zvyšující imunitní odpověď na vakcínu místo obvyklých adjuvans, ale také jako nosič samotné látky, proti které chceme vybudovat imunitu. A třetí oblast jsou rostliny. Tam toho zatím sice víme velmi málo, ale i z toho mála lze usuzovat, že i tady se betaglukany mohou uplatnit. Existují práce prokazující, že využití betaglukanů v zálivce chrání rostliny proti virovým chorobám, příkladem může být třeba virus tabákové mozaiky. Pozitivní účinky měly betaglukany i na rozvoj kořenového balu nebo na velikost listů rajčat.

Na čem momentálně pracujete? 

Snažím se být jakýmsi betaglukanovým velvyslancem nebo věrozvěstem. Prostě se snažím veřejnost informovat o tom, co betaglukan dokáže a proč je dobré si každý den jednu tobolku vzít.

Pokud chcete získat více informací o betaglukanech, můžete navštívit internetové stránky prof.Václava Větvičky www.betaglukan.cz

----------------

Prof. Dr. Václav Větvička, Ph.D., byl od r. 1993 profesorem patologie a ředitelem výzkumu na Oddělení patologie Lékařské fakulty University of Louisville v Louisville ve státě Kentucky v USA. Do České republiky se trvale vrátil v r. 2022. Vystudoval biologii na Karlově univerzitě v Praze a svůj doktorský titul získal v Československé akademii věd. Jeho postgraduální vzdělávání zahrnovalo stáž v nadaci pro lékařský výzkum Oklahoma Medical Research Foundation v Oklahoma City ve státě Oklahoma a v Mikrobiologickém ústavu v Praze v České republice. Jeho hlavní okruh zájmů se zaměřuje na výzkum a vývoj přírodních imunomodulátorů.

Prof. Dr. Václav Větvička, Ph.D. je autorem a spoluautorem více než 320 recenzovaných publikací, devíti knih a devíti mezinárodních patentů. Počet přednášek na sympoziích a mezinárodních fórech po celém světě přesáhl 400. Prof. Větvička byl jmenován čestným profesorem Karlovy Univerzity a je prezidentem společnosti International Society for Glucan Research.